Sigrid Carré-Lecoindre: Rapsodie bez tváří (Rhapsodie sans visages)

Sigrid Carré-Lecoindre: Rapsodie bez tváří (první ročník, 2015)

Text na pomezí scénické básně, v níž výraznou roli hraje rytmus a hudba slov.

Překlad: Petr Christov
Žánr: činohra (divadelní báseň)
Obsazení: 1 muž, 3 ženy

Text, který skrze fragmentární a roztříštěnou formu skládá dohromady životní příběh jedné ženy v několika fázích jejího života. Skládá portrét ze střípků vzpomínek, současného pohledu na její osobnost a představ toho, jak se bude její život odvíjet dál. A nebo možná ne. Možná je všechno jinak. Rozhodně se ale něco stalo. Něco, co nelze odestát. Byl u toho muž. Vlastně muži. A dcera. Ale co to vlastně bylo?

Text mladé dramatičky, režisérky a hudebnice je sice určený k jevištnímu ztvárnění, ale zároveň nabízí silný čtenářský zážitek. Scénická báseň Rapsodie bez tváří je plná obrazů a metafor, hraje si se slovy, s rytmem i se samou grafickou podobou slov.

Sigrid Carré Lecoindre (*1985, Francie)

Dramatička, muzikantka, pedagožka. Jako asistentka režie spolupracovala se Sébastienem Lemoinem u inscenace Dona Giovanniho uvedené na Scène Nationale de Mâcon u příležitosti zahájení festivalu Les Symphonies d´Automne. Je autorkou hudby k představení 23° sever/68° východ a jiné fantazie na dlani (2008) a Hrnce maličkostí (2011) souboru Systeme Paprika. V rámci cyklu Les Concerts de l’Improbable Jean-François Zygela v pařížském divadle Châtelet vytvořila se stejným souborem dvě hudebně taneční formy Karavan Přízrak a Rumba Bigoudi. Je autorkou zvukové dramaturgie k představení Támhle je to taky fajn (režie Sol Espeche) a Top Girls (režie Aurélie Van Den Daele) pro Festival Au Féminin, jenž se odehrál v prostoru Lavoir Moderne Parisien. Od roku 2014 je členkou společnosti Open Source, která se zabývá scénickým výzkumem.

stř04bře19:00Sigrid Carré-Lecoindre: Rapsodie bez tváří19:00 Sněz tu žábu:Banket