Ohlédnutí za prvním ročníkem: Punková groteska War Pig i české inscenace

Inscenace War Pig na prvním ročníku festivalu

Nezávislá pražská kulturní scéna ožila první březnový týden prvním ročníkem festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu! Stovky příznivců současného francouzského divadla oživily podmanivý prostor rondokubistického sálu Švehlových kolejí na Žižkově. Slavnostní zahájení patřilo české premiéře nekorektní punkové klauniády War Pig, která zaznamenala velký úspěch na loňském Avignonském festivalu.

Dvojice Kostas Asmanis a Guillaume Moreau z pařížské Compagnie le Festin de Saturne se v Česku představila vůbec poprvé a vyprodanému sálu předvedla, jak může vypadat současné angažované divadlo. Oba mimové, kteří se v působivé punkové grotesce vysmáli válečnickým choutkám mocných po celém světě, ale zároveň byli i podnětnou součástí další programové linie festivalu: diskuzí o nejrůznějších podobách divadla ve Francii a v Česku.

V nich mohli diváci spolu s odborníky i samotnými autory divadelních textů hledat paralely ve vývoji současného divadla a dramatiky v obou zemích. Tematické celky přímo navazovaly na jednu z programových linií festivalu, kterou byly scénické črty poprvé do češtiny přeložených her mladých francouzských dramatiků v režii mladých českých režisérů.

V současnosti jeden z nejoblíbenějších dramatických textů určených dětskému divákovi, Lidožroutka autorky Suzanne Lebaeu v překladu Natálie Preslové, režíroval Janek Lesák z budějovického Malého divadla. Temná (ale zároveň velmi vtipná) pohádka o překonávání rodového prokletí, pomocí světelné projekce unikátně zasazená do kubistického prostoru Venuše ve Švehlovce, ovšem silně zasáhla i dospělé diváky.

Poetickou polohu současného francouzského dramatu představila Rapsodie bez tváří mladé dramatičky Sigrid Carré-Lecoindre v překladu Petra Christova a režii Simony Petrů.

Čtvrteční večer pak patřil dvojici absurdně laděných textů, které přeložila i režírovala momentálně v Paříži působící Linda Dušková. Krátká hříčka Juliena Daillèreho Shakespeare a Cervantes vtipně uvažuje o tématu identity a sebeklamu, Odcházím dvakrát Nicolase Douteyho zase nahlíží na pár v mezní situaci. Svébytnou absurdní poetiku znásobila i nápaditá scénografie Sylvie Gajdošíkové.

Původní frankofonní texty pak v programu festivalu doplnily dvě české inscenace s francouzským námětem: „heavy metal soap opera“ Wariot Ideal Vojty Švejdy a spol. a Loni v Marienbadu pražského souboru Depresivní děti touží po penězích.

Dramaturgie festivalu Sněz tu žábu! se i do budoucna bude soustředit na seznamování české kulturní veřejnosti se současným francouzským divadlem a zároveň chce zprostředkovávat kontakty mezi oběma jazykovými oblastmi. To by měla podpořit i nově vzniklá Cena Grenouille, kterou na druhém ročníku festivalu odborná porota udělí nejlepší původní české inscenaci francouzského textu.

Lidožroutek
Search
Lidožroutek
Search